Chtěla bych se zeptat, jak vycházíte se vými bývalými. Já jsem po osmi a půl ročním vztahu odešla, po roce si ex našel starší přítelkyni, která je prostě podle mě super, sympatiká, má náhernou dcerku, prostě fajn ženská :) Ve vztahu jsme se mohli ještě s bývalým navzájem sežrat, prostě děs, proto jsem i odešla, ale po odchodu vyhcázíme jako přátelé i jako rodiče na jedničku, prostě učebnicový příklad dobrého po-rozchodového vztahu. Přítelkyně má ráda dcerku, která k nim jezdí, malá má ráda ji, co víc si můžu přát. S ex si někdy volám, podle pravdy, když něco potřebuji, vycházíme spolu ok, i já s jeho rodiči, protože sama už žádné nemám, prostě jsou pro mě náhradní, občasnou zástupnou rodinou /tedy jeho rodiče :) / Voláme si, jsme na skyppu, na facebooku... Dozvěděla jsem se ale, že přítelkyně od ex prostě nemá ráda, že vůbec kdy volám, že prý proběhly i hádky :( moc mě to mrzí, nevěděla jsem to, a ani to netušila, ještě jsme byli na skypu, protože malá se vrátila z nemocnice, tak ji chtěl ex pozdravit po skypu, i jeho přítelkyně, všechno se mi zdálo ok, proto mi to vyrazilo dech. Cítím se... blbě. Je mi jasné, že musím omezit všechno na minimum, ale jsou prostě věci, které potřebuji probrat s ex, nebo jeho rodiči, neviděla jsem v tom nikdy nic jiného, a ani mě nic jiného nenapadlo. Myslela jsem si, že je vše bezproblémové, já bezproblémová ex, která vychází ve všem vstříc (ohledně dcerky, placení/neplacení alimentů apod.), a najednou se cítím jak ta nejhorší fůrie ex, kvůli které se někdo hádá. Máte to taky tak někdo? Spíš jsem se asi jen potřebovala vykecat, nebo možná mi poradíte, co dělám špatně