To samozřejmě, záleží na zralosti pro čtení a proto se řeší ta školní zralost, že jo, aby na tom těch 30 dětí bylo plus mínus podobně .

Jinak třeba moje nejstarší dítě před první třídou umělo většinu písmen poznat, rozpoznalo sluchově první písmenko ve slově a poslední, pokud to byla souhláska (jinak souhlásku před poslední samohláskou), což je dostačující pro zvládnutí základů čtení...a taky jo, po šesti týdnech četla s porozuměním textu (učila se v Montessori genetickou metodou). Už jako zhruba čerstvě pětiletou ji bavilo nechat si třeba diktovat po písmenkách slova, sama zkoušela některá slova psát, jak si je v hlavě hláskovala, i když pár písmen neznala, někdy něco vynechala (obzvlášť samohlásky) a tak.
Dvojčata o písmena nejevila zájem, sluchově rozpoznala snad jen první písmeno ve slově a já tak nějak cítila, že ta genetická metoda by pro ně byla těžší. Holky se učily klasicky slabikovat, braly písmenko po písmenku, číst první věty začaly snad až v druhém pololetí....
Nejmladší holka se koukla na nějaký nápis, zeptala se na písmeno, které neznala, vyhláskovala, přečetla (spojovalo se jí to v hlavě samo, to třeba té nejstarší holce ne, o dvojčatech ani nemluvím)....takže opravdu první slova četla při znalosti jen několika málo písmen. Začala s tím jako čerstvě pětiletá, do té doby se písmenka neučila. Prostě začala rovnou s těmi nápisy (třeba cedule obcí, když jsme jeli autem)....