a jasně, že dám vědět.

My jsme rozložení všichni. Jenomže všichni okolo mne jsou rozložení a já mám prostě potřebu ... něco dělat, nějak jednat.
Ne tak, že do týdne přivleču štěně. Prostě potřebuju mít nějakou vizi, plán, že výhledově.
Jak jsem psala, vidím to na jaře. Jak říká můj manžel "víte, moje žena je neskutečná, ta je schopná koupit novýho psa zejtra, když jí padne do oka, nebo adoptovat" )


Třeba se nakonec dohodneme, že žádný pes. Nakonec je to spousta starostí, práce, péče, nákladů..
já fakt nevím, ale už bych nerada byla zbrklá, i když láska je láska a manžel se zamilovává podobně jako já. Třeba nám zase něco osud přinese.

Nakonec ten první taky přistál náhodně.