Jak jsem slíbila tak píšu. Včera jsem byla na zákroku v analgosedaci (nikoliv tedy v narkóze) v Kladně. Samozřejmě nic příjemného to není, ale rozhodně to není nic co by se nedalo přežít. Dostala jsem ten jejic oblbovák, ale musím říct, že tazvaně na plech jsem se fakt necítila, ale tak dodalo mi to odvahu a člověk se nebojí. Něco tam stříkli, něco píchli (myslim) a šlo se na věc. Párkrát to štíplo (měla jsem ty mandle celekm velký), ale jak je člověk omámenej, tak tu bolest až tak nevnímá. Pak jsem jim tam vzápětí usnula a když me probudili, tak jsem měla potřebu sdělit, co se mi zdálo
) Pak nějaký pooperační pokoj, kde mi dávali kyslík, byla sem prej do zelena. Problém byl, že jsem byla zahleněná a to dohromady s krví a člověk si nemůže pořádně odkašlat - to bylo nepříjemný. Asi nejhorší bylo těch pár hodin po, co opadne to umrtvení, tak to holt bolí, nejhorší je se napít, to jsem málem omdlela bolestí. Ale veečer se to zlepšilo, nechala jsem si dát kapačku a krásně se rozpila. Dnes to