Presne tak.
Clovek potrebuje nejake ukonceni sam pro sebe, ne pro toho, ktery odesel. Moje maminka zemrela presne pred 8 lety, ve vysokem veku. Mne se o ni zda temer kazdou noc, citim jeji AB krem, kterym se do smrti mazala (mam doma krabicku a obcas k ni cicham...) slysim jeji hlas, citim jeji jemnou kuzi na oblicji...
To je proste laska. Vcera bylo vyroci, sedela jsem se zapalenou svickou a "povidala" si s ni.
Neverim na nic takoveho, ze by se kolem mne pohybovala, ale proste mi to dela dobre. Potrebuju to sama pro sebe. Vypravim ji, co se deje, a chybi mi a bude mi chybet, dokud budu zit.

Ale abych ji nejak vyvolavala jako ducha a snazila se s ni navazat kontakt, to mne vubec nenapadne - toje proste nesmysl.