a jeste k tomuto:
"rozhodnutí je v rukou Božích a žádná církev do toho nemá co mluvit."

Jelikoz v dnesni dobe tohle neplati pro kazdeho, protoze plno lidi ´v zadne bohy neveri, je to uz UPLNE mimo.
V zoufalstvi a smutku clovek hleda pomoc, kde se da. Nekdo se obrati k bohu - zajde do kostela. Jestlize tam je "utesovan" timhle zpusobem, moc ulevy mu to nerpinese.
Jini se obrati k vselijakym pokoutnim sarlatanum, kteri slibuji modre s nebe, setkani s drahymi, a ve svem smutku je clovek snadnou korsit.
TOHLE mi pripada jako upirstvi. Tohle jsou ty eventuelni "tmave energie" - lidi, kteri s usty plnymi pomoci slibuji neco, co nemuzou splnit, a protoze v te chvili clovek neni schopen soudne uvazovat, vselijakym podvodnikum naleti.
Cesta k tomu, aby ten, kdo tohle proziva, se smiril se skutecnosti a prijal, ze to neni jeho vina, je dlouha a nesnadna. Musi jit po ni sam. Pomuze mu chapave okoli, jeho blizci, kteri ho budou poslouchat tak dlouho, jak ma zapotrebi - dokud sam neprijde na to, ze nema na nicem vinu. A ze ten, ktery odesel, nevidel jineho vychodistka a udelal to ze svych duvodu, protoze to pro nej bylo jedine prijatelne reseni zrovna v te chvili.