uhugo píšeš: Pokud by si na mém dítěti někdo všiml něčeho zvláštního, byl bych rád, kdyby mně o tom řekl.

Představ si situaci, že máš dítě s autismem (bohužel to ale nejde) a přijde za tebou dejme tomu sestřenice a dá ti knihu s názvem "jak vychovávat dítě s PAS"
To bude OK?

No pro mě by to byla podpásovka a z depky bych nevylezla určitě měsíc. Prostě ten, kdo dítě jakkoli postižené má, tak jen on sám ví co to je. A tak stejně jako já nebudu kecat do výchovy mamince, která má dejme tomu DMO, tak bych byla ráda kdyby neradil nikdo mě s autismem. Samozdřejmě že pro rady chodím, ale za lidmi které si sama vyberu, kterým věřím, kteří mají podobné zkušenosti atd....
Nezlob se ale na mě co se týče autismu musíš být přímo u toho aby jsi věděl/a co to obnáší, tady ani nepomůže si něco přečíst, pokud to dítě neznáš pořádně, nic nenaděláš. A myslím, že tady s těch maminek co sem chodí mi dá každá za pravdu, že pokud by jsme naše děti postavily do řady byť ze stejnou DG, tak bude každé jiné. Můžeme si tady vyměnovat názory, co na koho pomáhá, ale to je vše. Prostě každý potřebuje něco jiného.

Lištička psala, že dítko je byté- to je hrozné, na tohle bych jistě nějak upozornila, ale zase jak? Vždycky se ta matka urazí....

Loni když byli u nás ve škole s SPC, tak školní psycholožka se ptala, co se dá dělat, když ví, že má v jedné třídě dítě u kterého jsou jasné známky autismu, ale rodiče nechtějí o žádném problému slyšet. Odpověd zněla že se nedá dělat nic. Je to prostě smutné, ale opravdu to nejde. Musí sám rodič, nikdo jiný.
A opravdu jsou 2typy rodičů- ti, co to řeší a ti co to neřeší.
Obou se dotkneš, pokud jim budeš chtít "pomoct".