Marianno, ono mu to ale nejspíš jasné je. Je to chlap, nejspíš má hrozný strach. Strach, že když přijde k doktorovi, už z toho kolečka nevypadne. Strach, źe si bude najednou muset pŕiznat, źe to je svým způsobem konečná. Já třeba cukrovku za léčitelnou nepovažuju. Omezení, která z léčby plynou, by pro ne byla velice těžko zkousnutelná. Asi má pocit, že když schová hlavu do písku, tak se to nějak zázrakem přežene, tuhle naději mají i nezpochybnitelně nevyléčitelní jedinci. No a jestli se vyhýbá kostelu, tak zřejmě čekal pomoc shůry, na jejíž absenci vnitřně agresivně zareagoval a zebejčil se. Přes kněze by se na něj jít nedalo? Znovu u něj najít víru v Boha?