Dělala jsem to vyjímečně taky.
Nešlo o to, že by nad tím seděl, protože neví, nerozumí, ale třeba proto, že už neměl energii.
Vrátili jsme se z lyžování, z tréninku a on si vzpomněl v deset večer.
Byly to vyjímky, ale byly. No, a co. Myslím, že i tenkrát dokázal rozlišit, že to není norma a neodnesl si do života poučení, že za něj vždycky všechno někdo zařídí.