Přidat odpověď
Samolgo, to není úplně přesné. Podle toho, co píšeš, má tvůj syn spíš ADD - poruchu soustředění bez té hyperaktivity. Což je lepší, protože přinejmenším tyhle děti nejdou ostatním tak na nervy tím, jak neposedí, vykřikují, udělají impulzivně kdejakou pitomost, co se jim mihne hlavou... Ale někdy to zase vede k tomu, že se jejich problémy přehlížejí, protože to dítě je tak tiché...
Občas se prý projevy ADHD a ADD v pubertě mírní nebo vymizí, ale častěji je to spíš tak, že se je dítě naučí kompenzovat - naučí se vědomě nebo jen tak mimoděk nějaké techniky, jak se líp soustředit, jak začít vnímat, co je kolem, nebo se uvolnit, aby soustředění zase naskočilo. Jsou o tom i nějaké knížky, něco bys s ním mohla třeba trénovat i doma, kdyby byl ochotný.
U vás je asi otázka v tom, jak moc synovi to nesoustředění narušuje školní práci - jestli třeba nestíhá plnit, co má, nevnímá, co se říká, a tak. A jestli to vypadá, že se to bude spíš zhoršovat, nebo se to srovná, až si zase na školu zvykne. A jestli máte vstřícnou učitelku, tak by se s ní možná dalo domluvit, že mu pomůže - někdy stačí, když si to dítě posadí do první lavice a chvilkami mu připomene "tohle si zapiš", nebo "teď děláme to a to", aby se zase vrátit k úkolu...
Předchozí