Přesně tak, nevzpomínám si, že bych se kdy jako puberťák chovala přezíravě k rodičům. Na maximální většině věcí jsme se domluvili a fungoval u nás systém vzájemné důvěry. Myslím, že toto nejvíc vychází z poměrů v rodině a za tím si pevně stojím. Už nyní děti učím vzájemné důvěře a úctě jeden k druhému, tak jako mezi sourozenci, tak i směrem k nám rodičům a rodičů k dětem. Určitě se to vyplatí, najít si na ty děti čas, probírat a sdílet s nim jejich problémy, radost sny a další. Jenže málokdo si na to najde čas, nebo chuť se dětem takto věnovat.