V prvním těhotenství jsem to vědět nechtěla, prostě proto, že odjakživa bývalo těch 9 měsíců napětím a okamžik porodu překvapením, chtěla jsem to zažít také tak.
(Dlužno dodat, že jsem byla dost za bílou vránu, že nepodléhám tomu úžasnému hitu ultrazvuku a nechci fotit všechny detaily miminka včetně přirození A pokaždé jsem panu doktorovi už ode dveří hlásila, ať mi to tají, aby se neprořekl )

U druhého těhotenství jsem napřed také nechtěla nic vědět, ale časem převládlo praktické hledisko - staršímu byl sotva rok, když jsem otěhotněla, žádné prarodiče k dispozici jsem neměla, tak jsem si chtěla včas zajistit vše potřebné včetně oblečení. Tak jsem si to nakonec říct nechala.