tak bych si představovala čtivou ženskou literaturu - vzdělaná, ctižádostivá, atraktivní hrdinka, úspěšná ve své kariéře - ale plná rozporů, protichůdných pocitů a asi i protichůdných motivací, za sebou nevydařené manželství, pak vztah, o němž asi dosud neví, zda ho završot či nezavršit potomkem, ale kafrat chodí na ženský a mateřský server, perefcionistka a člověk, který potřebuje sebepotvrzení z vnějšku ale s maskou suverénky, která obstojí v drsném světě, v zásadě aleš celkem zranitelná , což se projevujou spoustou fyzických potíží, utíká před sebou cestováním po všech čertech, útěchu a rozpýlení získá ale klid v nitru ne, a půl identity má deponovanou v kabelkách.... spousta ženských by se v tom našlo, a ty, co ne, by pochopily, co se může skrývat pod dokonalým kostýmkem, a sebejistým výrazem vítěze. Hrozně by mne zajímala pointa, tu zatím od placatky neznám.

Myslím, že fádní hrdinky a hrdiny je lepší vynechat, nejlépe takového hrdinu zpracovat asi R. Musil, "Muž bez vlastností", interesantní počin, ale číst se to nedá)).