Hlavně má psát ženskou literaturu někdo, kdo rozumí ženám a jejich pocitům, ne někdo, kdo se nevyzná ani v těch vlastních a šíleně analyzuje věci, které běžná žena prostě žije a rozumí jim. Tvých analýz je plná rodina. Bez urážky. Ženy nejsou žádné slepice, jak ty píšeš, že je to jiný level tvorby, ani to není žádná sorta, kterou můžeš nakrmit čímkoliv. Nehledě k tomu, jak už tu zaznělo, skutečný spisovatel píše, protože chce vyjádřit námět, co má v duši, jak už od začátku je na prvním místě, kolik mi to asi nasype a ne abych napsal co nejlepší věc, něco, co v sobě nosím dlouho, je něco špatně. I na tom díle se to zpravidla projeví.