Já snachu nemám a zřejmě mít nebudu (mám 3 dcery, ale třeba by mohla některá překvapit, že?). Jsem ale snacha. A musím říct, že ke tchánům naháním rodinu já. Vztahy totiž víc budují ženské. Manžel, když už ho tam přivezu, je moc rád, rodiče miluje. Ale kdybych nezavelela, tak by se tam doklátil tak 2x za rok. Zkus se s ní sblížit, neber ji jako konkurentku. Jsou zamilovaní a nikdo jiný jim nechybí, ale nejspíš to nemyslí nijak zle. Normálně jí zavolej (tchyně volá taky zásadně mně), že se ti po nich stýská, ať přijedou na oběd. Zeptej se, co má ráda a uvař to, ať vidí, že ji bereš do rodiny. Nic nevyčítej, jen jí po návštěvě zavolej nebo napiš, že to bylo fajn a že by mohli jezdit častěji, že tě to nabilo, protože jsi teď dost sama. Pokud není kráva (snaž se důvěřovat vkusu svého syna a věřit, že je dobrý), tak máš vyhráno. Já mám tchyni moc ráda od začátku, skoro první, co mi řekla, bylo: "Tady je lednička, tady pečivo, v troubě maso. Ber si co chceš, kdy chceš jako doma. My nemáme čas přemýšlet, kdy ti kručí v břiše." (mají hospodářství a velkou rodinu a práce fakt dost). Hned jsem cítila, že mě berou do rodiny A teď jí za to vozím syna a vnoučata na návštěvu. (myšleno obrazně)