ach do pr... to je mi moc líto...
jak tady píší některé diskutující o tom "jak to může udělat máma malých dětí" - tak to tak prosím neber. Ono je sice přirozené se "zlobit" na toho, kdo si vezmě život. Ale k takovému kroku se nikdo neodhodlá jen tak z nudy nebo pro legraci. Je možné, že nikdy nezjistíte a už vůbec nepochopíte, proč se to stalo, ale jistě se švagrová něčím hodně trápila... Když budete o tom myslet způsobem "jak to mohla těm dětem udělat", tak dětem rozhodně nepomůžete. Potřebují vědět, že je maminka měla určitě moc ráda a že to určitě není jejich chyba, co se stalo - nemůže za to nikdo. Že se maminka trápila a neuměla si říci někomu o pomoc.
Nikdy prosím nikdo neříkejte "to bych nikdy neudělala". V depresi to člověku nemyslí jasně a často dojde k přesvědčení, že je pro své okolí jen zátěží a že bude pro jeho nejbližší nejlepší, když tu nebude... Sama jsem to prožila a vím, jaké to je, naštěstí mám v tomto směru dostatek informací (paradoxně o stádiech přípravy k sebevraždě dokonce učím), takže jsem si o tu pomoc řekla...