Len, vidíš a já žila v přesvědčení, že AS se sociálním dovednostem nenaučí (nemyslím těm naprosto základním), ale je mi jasné, že míra "postižení" je různá a AS jsou různí. Do hlubší debaty se nepouštím, nerozumím tomu, a v podstatě o tom nic nevím. Jen jsem z popisu měla pocit, že ve spoustě věcí bych poznala kohokoli. Většina lidí nemá ráda, když se jich někdo cizí dotýká (sama jsem jako dítě nesnesla pusu ani od rodičů a znám takových lidí spoustu), v kolektivech jsem byla naprosto ztracená (až do chvíle, kdy beru názory druhých jako studiiní materiál), mohla bych takto reagovat skoro na vše, co autorka napsala. Tím nechci nijak její problém snižovat, a možná má diagnózu. Jen prostě cítím, že většina introvertních lidí svou odlišnost vnímá příliš ostře, a ona ta odlišnost není zase tak zásadní. Když takový člověk otevře oči a zjistí, že všichni se ve vztazích víceméně potácí (někdo má líp založeno od rodičů, že zkopíroval společensky úspěšné jednání, někdo to má v sobě), jen to pro ten svůj stres nevidí.