"Nesnesu jakékoliv hraní, přehrávání, přetvářku...pokud to někdo vůči mně použije, nedokážu s ním dále komunikovat."

Ano - jenže když se chceš stát součást společnosti, musíš v ní přijmout určitou roli. To je vidět už ve školním kolektivu, aniž by ti lidé "hráli"; svojí přirozeností a projevem si získávají určité "nálepky" - třídní šašek, třídní krasavice, šprt, otloukánek, propadlík... A když tu roli nenajdeš nebo s ní bojuješ, vymezuješ se proti ní, je to ve výsledku daleko horší (pro tebe) než ji najít a akceptovat. Ono totiž i to, co děláš a co popisuješ je "role" - a svoje role hrají i lidé ve svém okolí. Pokud je někomu vlastní a přirozený chovat se teatrálně, ty to můžeš za sebe odmítnout, ale tvoje negativní pocity vůči němu deptají tebe a ne jeho, jemu je to jedno. Nemusíš nic hrát, ale neměla by ses dostávat do rozporu s tím, co opravdu jsi. I to, že nic nehraješ je "role".