moje tříapůlleté dítě dostalo šesnáctinky housličky - strašně je chtělo,vidělo to u staršího sourozence,na hodiny staršího docházela s námi,takže jí je p-uč.sehnala a z každé hodiny staršího sourozence malému sourozenci věnovala 5 minut...dítě bylo důležité a šťastné.po týdnu už hrálo na koncertě na prázdných strunách a bylo nadšené a je stále...(jen housle už nemá ani šesnáctinky,ani desetinky...už je velké a má osminky
)
Bavilo ho to,chtělo,má super výsledky,tak proč ho brzdit...
nechápu paušalizování,každé dítě je jiné a každému vyhovuje něco jiného...