Jo ještě, co se týče bolesti - tak mě nejvíc pomáhala svoboda projevu, při kontrakcích jsem se hýbala, sedět nebo dokonce ležet, to bych vydržela jen těžko. A pak taky moct se hlasitě projevovat, to byl fakt šílenej rozdíl - dokud jsem byla potichu, tak bolest obrovská a se zvukovými projevy to krásně odcházelo a dalo se to v pohodě ustát....v tomhle byla super ta dula, že mi pomáhala hledat možnosti, jak si pomoci...