Mám ze psů fobii, ač psy máme dva, ale musím říct, že můj pohled z poměrně radikálního "psi jen na vodítku" se trochu mění. V Praze nezbývá totiž prakticky žádné místo, kde by člověk psa mohl vypustit, i když je vychovaný, klidný, malý, já nevím co. Bydlíme v místě, kde má psa prakticky každý, ale přesto neustále dochází ke konfliktům, protože dnešní představa správného psa je něco jako pes-robot, tj cosi, co nikdy nešťěká, nehlídá, močí pouze na vyhrazených místech (tj například ne na trávník před sousedovým plotem), je vždy na vodítku, dva centimetry u pánovi nohy, neutíká za čubami a vždy je připraven se nechat pohladit cizím kolemjdoucím.