V tomhle věku děti často netuší že dělají něco špatného a stačí hodně málo je navést zpátky na správnou cestu.
Určitě bych začala ve školce, promluv s učitelkou i ředitelkou. To, že je dcera ředitelky jednou z aktérek, nemusíš zmiňovat. Jestli je ředitelka jen trochu vnímavá, tak jí to stejně dojde samotné když pak děti bude chvíli pozorovat jak se chovají. A to je dobře, aspoň sama ředitelka uvidí co se děje, jestli je to osoba aspoň trochu normální, tak nebude chtít aby z její dcery vyrostla holka co šikanuje. ¨
Já jsem byla jako starší dítě na základce několik měsíců šikanovaná. Když se na to podívám dneska střízlivě, tak ty děti co šikanovaly, vůbec nebyly tak strašně zlé, spíš měly své problémy a takhle si je vybíjely. Já dodnes vycházím se všemi spolužáky ze základky dobře, jsme kamarádi, i s těma co byli zlí. Odpustila jsem jim a je mi jich zpětně líto. Komu ale mám problém odpustit, jsou učitelé kteří toho tenkrát dost vědomě neviděli a celkovému školskému systému, který nepodporoval spolupráci rodičů a školy. Myslím že i tenkrát by stačilo pár sezení psychologa s třídou, rozebrání toho ce se dělo, proč se to dělo a i ti šikanující kluci si mohli v tom věku uvědomit, že dělají něco špatně.