Ty jo, dát malého do lehátka. Pro mě byl mladší trochu šok, protože starší byla totální Šípková Růženka, spal asi dvacet hodin denně, v bdělém stavu jen jedl a usmíval se. Mladší uřvaný nespavec, s refluxem, takže po nakojení jsem se ho snažila udržet ve svislé poloze, většinou se ovšem pokadil, tak jsem ho šla přebalit, položila ho, on se poblil, řval, chtěl znovu kojit, tak jsem ho nakojila, držela ve svislé poloze, jenže on se pokadil... atd. Dát ho do lehátka byla výzva k neutuchajícímu řevu. Tož jsem se rozhodla to nehrotit, nejlépe usínal, když jsem s ním chodila v náručí nebo na boku po bytě a telefonovala, to se nechal udyndat a spící položit do postýlky a spal pak i několik hodin. V noci teda spal úplně nejhůř, vždycky, když už jsem byla úplně grogy, pomohla mi myšlenka - je to naposled, další nebude.