taky mám nejedlíka a neochutnavače - s tím rozdílem ale, že on se najíst uměl, pouze mu to nepřipadalo důležité, takže taky nejedl. To o suchých rohlících a chlebech - to mám doma ještě teď - je mu 7 let.
Víš čemu říkal hostina? - rozpečený bagetce + rozmrzlý zelený hrášek do mističky + sklenice vody
Zkus mu dát lžíci do ruky, ty si vezmi druhou a řekni mu, že jednu mu dáš ty a druhou musí on. Udělej něco, co má moc rád a takhle pomalinku zkoušej.
Nebo ať krmí on tebe a ty jeho a pak chvíli každý sám sebe - zkus legraci, zapojit nějakého oblíbeného plyšáka....
Je to šílený! znám to! musíš nad ním vyhrát lstí a vtipem, nic jiného třeba mě konkrétně nefungovalo.
Když byl mlaďas +- ve věku tvého synka, zas jsem u jídla pořád dokola opakovala - kousej, kousej, polkni - fakt hrůůůůza! než snědlu tu svou malou porci, trvalo to i 3/4 hodin, mezi tím jsem mu to 2x ohřívala a posledními sousty už jsem ho dokrmila sama...
Já s ním byla i u psychologa (byly mu tuším 2 roky) - ale nemělo to pražádný kladný efekt, ale spíše opačný. Radu: "nenutit-nabízet" jsem praktikovala 2 měsíce a za tu dobu přestal jíst téměř vše, co už před tím jedl. Dodnes! jsme se nedokázali vrátit na stejný sortiment.
Držím Ti palce