Miskule, já bych jako velmi pozitivní brala, že jste nalezli cestu, jak se synem pracovat a vidíte i kladné výsledky. To jestli se v konečné fázi rozchází diagnoza psychologa a psychiatra, ale oba přístupy přináší ovoce bych vůbec neřešila.

Mám syna o něco staršího na nějž naprosto sedne popis "chytrý, výbušný mimoň". Diagnozu nějakou máme (ADD, dys- poruchy) ale více- méně jen kvůli škole a ještě spíše kvůli nám rodičům. Pomohlo nám to pochopit jej a něco od něj prostě nevyžadovat, nemá to smysl. Několikrát padla i diagnoza (obvykle od učitelů MŠ, ZŠ, v nemocnici od ošetřujícího lékaře (nikoli ale psychiatra)) autismus - AS. Po pravdě - už jsme dále nepátrali a po dalších vyšetřeních jej nehoníme. Víme, jak s ním pracovat, má výbornou učitelku a v životě mu papír na hlavu také moc k ničemu nebude. Každého bude jen zajímat, jak se chová, co umí.