Zažila jsem to taky, syn byl na mě velice fixovaný, bylo to velmi plačtivé miminko. Prochoval se půl roku rozhodně, i potom to bylo náročné, ale přece jen trochu lepší, jak se plazil po zemi, trochu se už zabavil. Kolem těch 3 měsíců se nám osvědčilo lehátko pro kojence se zavěšenou hrazdičkou, dala jsem si ho na zem v kuchyni, třeba si vedle něj sedla a loupala brambory a mluvila na něj a tak....No bylo to náročné, už je mu 6 let a nerada na to vzpomínám, byly doby kdy jsem jedla za řevu, na záchod chodila za řevu.....O tom jak tím trpěla starší dcera - autistka ještě ke všemu - o tom ani nemluvě. Tak hodně štěstí, ať to zvládnete, ať je brzy líp