já si myslím, že je to obvyklý scénář ... vlastní dcera je jim bližší, než "cizí" snacha ... u nás je to taky tak, tchýně s tchánem pomáhají jen manželově sestře, ale upřímně řečeno, je mi to naprosto jedno, já nechci nic po nich, oni ale nemůžou tím pádem nic chtít po mě ... mám svoji rodinu, stýkáme se i v širším kruhu (sourozenci mamky atd.), manžela jsme přijali za svého a nic nám nechybí. Nejlepší na tom je, že manželova sestra kromě pomoci na rodiče kašle, takže oni žijí mimo společnost, jsou úplně sami, už v důchodu ... ale každý svého štěstí strůjcem. Dříve mi jich bylo líto a chodili jsme tam pravidelně, teď už jen minimálně, vím, že je to mrzí, ale to je mi jaksi taky jedno.