Penny,žiju v něčem trošku podobném. U nás nejde o rodinnou firmu,ale o společné majetky-pozemky,lesy a louky o něž se musí někdo starat.Manžel má 2 sestry a bratra,žije už jen jejich maminka,dokud žil tchán,bylo to relativně v rovnováze,ted už bohužel není.Manžel je nejstarší a převzal jakoby morální odpovědnost za rodinu,ovšem sourozenci toho jen využívají nebo spíš zneužívají.
U nás platí rozhodně,že dcery mnohem bližší než snacha.Dřív mi to nevadilo,ale někdy už je toho na mne taky moc,mám malé děti a mí rodiče jsou nemocní,nemám žádné hlídání,jejich pomoc je velmi velmi omezená. Po pár letech po svatbě začaly malé urážky od švagrových a minimální zastání od manžela- mám je chápat,jsou tak zvyklé,nemyslí to zle..Jsem z intelektuální rodiny a přivdala jsem se do rodiny manuálně zručné...moje VŠ je terčem posměchu jelikož mne opravdu nenaučila dojit krávu nebo sedlat koně...dle manžela se nad to mám povznést.V létě už jsem to nevydržela a řekla jim alespon částečně, co si myslím.Nastalo peklo,manžel uvěřil jim.Naštěstí s nimi nebydlíme,tak se to dá zatím vydržet.V zimě mi skončí RD,musím si vše promyslet,jestli zvládnu sama bez jakékoliv pomoci děti(škola,školka,prázdniny,očr...)Manžel je rozhodnut podporovat svou původní rodinu stůj co stůj.
Dospěla jsem k tomu,že manžel který je velmi fixovaný na rodinu,dřív nebo později přestane být dobrým manželem a mohla bych se stavět na hlavu a nezměním to.Tobě držím palce,aŤ to u vás alespoň trošku ukočíruješ,když vám to s manželem jinak klape.