Penny, neporadím Ti, co s tím, myslím, že to moc nemá řešení, jen Ti mohu napsat, že prožívám naprosto to samé! Švagrová princeznička, obletovaná a nekriticky obdivovaná rodiči, její brácha - můj manžel - je dobrej leda tak pro těžkou práci, dříč, kterýho ovšem stále kritizují. Já jsem pro ně úplná nula, naše děti jsou holt vnoučata druhé katagorie, hlavní je "princeznička" (jedináček) švagrové. Dělat s tím nemohu nic, naštěstí bydlí dost daleko, tak je to o tom vždy "přetrpět" návštěvu, vlastně nevím, proč to dávám do uvozovek - ha ha, a hlavně debilní namyšlený kecy tchánovců a švagrové. Vem je čert, mě to může být jedno, ale mrzí mě to hlavně kvůli manželovi, že má takové "zázemí" v původní rodině... je to na dlouhé povídání... myslela jsem, že jsem v tom více méně sama.... drž se!