Pán Bůh není Jack Nikolson, byť ten je boží, takže nejde o zážitky typu, teď se svalím, on kráčí. Jde o to, že člověk, který se setkat chce, nějakým způsobem si rovná život, přemýšlí v souvislostech, je mu lépe, uklidní se a začne s ním být, ví o něm, věří a ví na základě vnitřní rovnováhy.

Slyšela jsem sugestivní svědectví, ze kterých si netřeba dělat srandu, tedy vyprávění o bezvěrcích v hraničních situacích (umírající blízký ap), kdy tyto prožitky přišly náhle a skutečně se to nedokonalým lidským vyjádřením dalo popsat jako: "Byl se mnou Bůh".

Možná se vám taky stalo, že v situaci, která byla na prdel a zoufalstvím jste nemohli, jste náhle pocítili jistotu, že to dopadne dobře..