Nebo pokud mají narozeniny nebo jsou vánoce? Já jako dítě nedostávala hračky nikdy mimo tyto události. Svým dětem občas koupím drobnůstku, ale jen jako odměnu za něco (třeba za statečnost při injekci u lékaře, že něco nadstandardního vykonaly apod.). Pak něco k svátku, za vysvědčení, ale řádově cenově do stovky. Primárně nejde jen o peníze (těch není nikdy dost, ale hračka měsíčně by nás nezruinovala). ALe o to, že kdybych kupovala kvanta hraček dle přání dětí (jsou nakupovací, milujou to, chtěly by všechno), tak máme byt hračkama zarovnaný až po strop (děti se odmítají hraček vzdávat, odnáším tajně ty věkově mimo, i ty vůbec nepoužívané), a nezvládly by si s tím hrát (to i vcelku chápou). Moje tchýně je opačného názoru. Hračku různé hodnoty a velikosti (!!!) dětem kupuje každý týden. Na to téma jsme měli nespočet hovorů, ona se směje, jak to u nás v dětském pokojíčku vypadá, že to není kam skladovat apod., ale dělání radosti dětem je pro ni priorita. Debatu jsem vzdala. Ale zajímá mě, jak je to u vás. Kupujete hračky pro radost (nebo byste kupovali, kdyby bylo víc peněz) nebo jen k speciálním příležitostem?