Mandelinko, jenže výběr plemene úplně a jen neprobíhá dle jeho kladů a záporů - člověku musí ladit s okem, vyhovovat mu. Mně se třeba pudl nikdy nelíbil a nelíbí Mně se líbí moc boxeři zlatí žíhaní s protaženým čumákem manžel tuhle rasu přímo nesnáší - navíc jsme se domluvili, že velkého psa na panelák ani náhodou. Psovi jsme odolávali opravdu dlouho, místo něj jsme koupili papouška... Jenže já jsem na psa zvyklá celý svůj život a prostě mi chyběl. Navíc já jsem prostě procházkový typ a manžel ne vždycky chtěl jít ven- vadí mu např. déšť, ošklivé počasí... mně to ven láká i v tomto nečase... Taky mi přišlo líto, že holky svého psa nemají, všem v okolí psy záviděly... Jediný z malých psů, který se líbil i manželovi byl Papillon, jenže líná, a to zase nepřipustím já na koberce, do postele... Pak jsme se shodli, že pěkný(když se stříhá) a milý a veselý je jorkšír. Vloni se narodila kamarádce 3 štěňátka, tak jednu fenečku máme a už jí bude brzy rok
Pes nám do rodiny přinesl spoustu radosti, děti s radostí chodí na procházky, když měla malá holka spálu, tak pes s ní spával v posteli a holka bez protestů ležela... Když je některé smutno, tak se pomazlí se psem... já jsem ze psa doma nadšená. Taky chodíme do práce a pes to zvládá v pohodě - je od malička naučená, že odcházíme a vracíme se... Po příchodu z práce jdeme na cca na hodinu na procházku a když je zima, tak jí stačí procházka okolo domu... jasně, že se psem jsou i starosti, že musím vstát dřív, že ještě před spaním jdeme s mužem se psem na procházku... Holky jsou doma zamknuté, starší má svůj mobil a já u sebe taky mobil, takže kdyby cokoliv starší má zavolat... Vše se dá řešit