Můj strejda má voříška z útulku. Tedy vořešici - jsou jí asi tři roky a parťáka dělá strejdovi necelý rok. Miluje lidi(zvlášť děti) - asi s nimi neměla špatné zkušenosti. Je veselá, hrozně mazlivá (hned by se všem vecpala do klína), temperamentní, ale poslušná (už uměla povely sedni, dej pac, lehni, k noze...takže se jí asi dřív někdo věnoval). Přijde mi, že se pořád směje a všechno bere jako velkou zábavu, člověku naprosto důvěřuje a z ničeho si nic nedělá, povely plní s radostí. Tak bezstarostýho, bezprostředního a veselýho psa jsem ještě osobně nikdy nepotkala, úplně me fascinuje. Je to kříženec asi knírače a asi jezevčíka a asi ještě něco, prostě střapatý klasický vořech střední velikosti (může mít tak 15 kg). I návštěvy má vořešice ráda - chodím ke strejdovi v pracovním, protože odcházím oslintaná a chlupatá (fakt se chce vořešice pořád chovat a lísat).
Na strejdu si zvykla snad hned, co si ji vzal domů, prý už první den u něj byla jako by tam byla odjakživa.