Brali jsme ho na prázdniny, takže 2 měsíce de facto nebyl sám. A máme 2x3 metry koupelnu s oknem, tam jsme ho zavírali s pelíškem a hračkama stejně jako koťata, když jsme potřebovali zmizet úplně na začátku.Zrušil jednu botu - protože mu do ní zapadl míček, tak se k němu prostě prokousal a Mikimu tuším nějaké hračky - ale to byl jeho boj, říkali jsme mu, že když chce mít štěně v pokoji, musí věci dát do boxů. Jo, mm ho kdysi lepl vařečkou a on si ji v nestřežené chvíli sežral. Jako štěně se honil s kočkama v "kočičí úrovni" - židle stůl, parapet, linka, klavír. Ale zas, zkusil to jednou, dostal vynadáno a pochopil děsně rychle, že pes patří na zem. Chvíli si vyjasňovali kompetence s kočkama - v době, kdy k nám dorazil jsme jich měli děsivých 6, ale krom 2 skoro stoprocentně venkovní. Byla to sranda - proletěla kočka a za ní se batolilo štěně a za chvíli zdrhalo štěně s kocourem v patách. Ale zvládli to, my bohužel během dvou let o 3 kočky přišli, dnes ho stejně tak najdeš jak spí s kočkou v jednom pelechu, nebo ji žene poté, co mu z židle přistála na hlavě. Štěkat - nevím - nám se zdá, že štěká docela dost, ale před ním jsme byli zvyklí na aristokrata erdela a flegmouše labradora. Ale když na něj houkneš, okamžitě přestane. My bydlíme de facto na samotě u lesa, takže nemáme proč ho tišit. V lese neštěká, ví, že to nesmí. Dlouho teda štěkal na vysavač a dodnes ho před ním raděj uklízím, mám pocit, že ho bere za nepřítele a nechci riskovat, že si to s ním "vyřídí" jako z vařečkou).