Monty, mně dělá problém "přežít" děti, na které nemůžu mít žádný vliv, například v restauraci a to mi leze na nervy cokoliv, co mně ruší.

V přímém kontaktu už si najdu prostor ke spojení, ale tam jsou právě základním předpokladem rodiče. Dost často také netrefím na "žárlivé matky", které se snaží své dítě mi "vyrvat", obrazně řečeno, protože fyzické kontakty moc nepěstuju. Spíš děti beru ne jako děti, ale jako partnery, jen poněkud uzpůsobím komunikaci jejich schopnostem.
Pak se dá vyjít s různými "příšerkami" bez problémů a ještě navrch je spousta věcí, které se řeší, protože "se to má", ale ve skutečnosti je až tak moc řešit netřeba.