Monty,
"Pro mne je dárek něco, co má potěšit příjemce a já se můžu radovat z jeho radosti... ale i ten dárek můžu dát jen do výše svých finančních možností.
V emocionální, nehmotný rovině je to totéž - můžu se snažit udělat radost synovi, ale nemůžu překročit svůj stín.
Nebo nechci, jestli je ti takhle milejší."

Co bys udělala, kdybys věděla, že tvého blízkého úplně nejvíc potěší nehmotný dárek - např. společný koncert nebo hodina na paintballu - přičemž bys nesnášela koncerty a paintball by ti už vůbec byl proti mysli?
Šla bys na paintball, i kdyby ti to bylo proti srsti, nebo bys koupila hmotný dárek, který by též potěšil (ale ne tolik)?