Včera jsem dočetla Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové a mám z této knížky rozporuplné pocity. Tedy spíše ze samotného závěru knihy. Poměrně obsáhlá kniha clekem poutavě zpracovává velmi zajímavé téma, o to více mě zarazil závěr knihy, který mi příjde nějak nedodělaný, nedomyšlený... Jakoby se autorky psaním již natolik vyčerpala, že nenašla tu správnou inspiraci k nějakému mystickému vyvrcholení, k nějaké "vyšší" moudrosti, v kterou jsem jaksi doufala...
Jinak k přečtení ji určite doporučuji (jen mě trochu iritovala přímá řeč uvozená pouze pomlčkou, konec přímé řeči vyplýval z kontextu).
Kdo jste četl tuto knihu, co si o tom myslíte?