Problém je, že ono to tak není, že si můžeš vybrat. To možná platí ve velkých městech, ale když máš reálně dostupnou jednu, dvě, tři základky, které navíc netrpí nouzí o děti, tak volbu nějakého postupu prostě nemáš. Kdybych dítě dala do jedné ze dvou místních škol, tak si nevyberu, ač je tu letos 9 tříd prvňáků, tak všichni se učí slabikovat, všichni se učí klasické psací písmo, všichni učí matematiku klasicky, všichni se učí prvouku podle učebnic, a tak dále... Není tu ani jedna jediná třída, kde by se učilo čtení geneticky, matematika z učebnic prof. Hejného, prvouka projektově (o psaní ani nemluvě). Jedna škola je vstřícnější a jedou s minimem úkolů a pomaleji, druhá je drsnější a jedou rychle a od druhého týdne se dvěma až třemi úkoly denně (a ředitelka se vyjádřila v místním zpravodaji, že iniciativa, že by úkoly být neměly, je špatná).

Já jsem sama u svého syna vypozorovala, že genetická metoda mu nesedí, a došla jsem k tomu, že pro něj bude lepší klasické psací písmo, než Comenius... ne proto, že by mi to někdo nařídil, ale proto, že mám takové dítě...

Ale je fakt, že zrovna psaní by se , třeba narozdíl od techniky čtení, určitě dalo učit individuálně i v poměrně velké třídě, protože to je stejně založené na samostatné práci dítěte...

A úča, která dává v listopadu prvňákům ze psaní trojky je na