Zdravím všechny,

pokusím se reagovat na to, co si budu pamatovat.
Krejčířová si nás znovu nepozvala, nicméně jsme se k ní opět objednali, půjdeme v březnu, tudíž téměř přesně po roce.
TS je tuberózní skleróza, synek ji má diagnostikovanou odmala, a ano, vím, že na to čím si prošel (westův syndrom v cca 5 měsících, naštěstí se ho podařilo kompenzovat a od té doby epi nemá, bohužel se k TS pojí, může se kdykoli vrátit) je strašně moc šikovný.
Možná mám přehnané nároky a snažím se ho pořád řadit k běžným dvoleťákům, možná tím v duchu popírám, že syn nějaké onemocnění má.
Ale mám to v sobě, před synem to neventiluji, hraji si sním, občas s ním i točím ty jeho misky a jezdít s krabicemi po bytě a jemu se to líbí, připadá mi to lepší, než když si bude točit někde sám. Čteme knížky, respektive spíše prohlížíme obrázky, čtení ho moc nebere, stavíme z lega, nakládáme kostky, učím ho, jak si hrát, ve spolupráci se mnou dokáže mnoho věcí, jen mi šlo o to, že spontánně ho to moc nenapadá.
Proč mám z této diskuze pocit, že z toho vycházím špatně já, pouze jsem se ptala, jak je to s tou hrou, jestli je to běžné, jestli to může souviset s OVR... Chtěla jsem slyšet zkušenosti ostatních, nechtěla jsem tu získat další diagnózu, vím, že mi ji může dát pouze odborník. Chtěla jsem si popovídat o tom, co mě trápí a ne se obhajovat.

Jinak, ahoj Veru, doufám, že se vám daří dobře, ale určitě ano, ty jsi strašně optimistický člověk, měla bych se od tebe hodně co učit

Jo a doufám, že o kolektivním malování v MŠ jsem tu nic nepsala, to je totiž sci-fi a ani si nemyslím, že by to měla dvouleté dítě zvládnout. Mně stačí, že občas nechá něco namalovat mne, svoji pastelku neokusuje a občas s ní něco načmárá