Aha, takže když máš ráda člověka, který se skládá z mnoha buněk, zajímáš se o každou buňku zvlášť? Já Len chápu. Nemám žádnou nálepku (autisty, třeba), ale vadí mi fyzická blízkost cizích lidí (jako krom nukleární rodiny a nejbližších asi tak tří přátel), nerada se seznamuju a nepouštím si lidi k tělu ani obrazně. Nejde o to, že bych proti jednotlivcům něco měla, ale nemám nic ani "pro ně". Nechápu např., jak může kolegyně upřímně zajímat, jak se daří mým dětem (neznají se osobně). Nenavazuji blízce přátelské vztahy s nikým, koho neznám již z dob dospívání, tj. přes 30 let. Nedávno tu někdo psal o nechuti podávat ruku. Taky chápu. Podávám, bez zaváhání, ale radost z toho nemám.