Len, jenže PAS není čistý autismus ne?

Jednou jsem narazila na netu i na další věc - deník autistické holky někdy v pubertě. Škoda, že nemám odkaz, jestli ještě existuje. Jeho četba byl bohužel až neuvěřitelný zážitek, jak moc je myšlení takového člověka jiné. Ani se to nedá reprodukovat, ten styl psaní byl prostě autentický, to by se tím člověk musel probrat. Ale vyplývalo z něj, jak těžce rodina její chování a nefungování ve vnějším světě prožívá, ale s ní to prostě nic nedělalo, měla ty emoce úplně jiné.

Odkaz na tohle už taky nemám, ale možná by něco vyhodil hledač.

Já bych to proto neviděla jako evoluci, nebo vývoj pozitivním směrem.
Navíc, člověk jen s autistickými rysy má taky ztížené podmínky ve vnějším světě.

Len, možná máš štěstí, že se ti podařilo vést takový život, kde si od lidí můžeš dát "distanc". Co kdyby ale ne? Jak bys vnímala svoji odlišnost pak? Kdyby ses dejme tomu narodila v průměrné rodině, s průměrným IQ, průměrně se vdala - a byla nucená třeba jako vyučená působit někde na nepříliš dobrém místě mezi kupou lidí.
Pak by ti zákonitě určité autistické rysy tvé povahy přišly spíš jako prokletí, protože by ti znemožńovaly přijatelně fungovat v podmínkách, ze kterých bys utéct nemohla.
Ne každý člověk s autistickými rysy se rodí s vysoce nadprůměrným IQ, do dobrém rodiny a s potenciálem zařídit si život tak, aby dokázal přežít i se svojí odlišností.