Antheo, to takhle nejde brát. Vždy jsi závislá na tom, do jaké rodiny se narodíš. Nemusíš mít ani žádnou poruchu nebo postižení a nemusíš si s rodiči rozumnět úplně zásadně. Co já jsem vyslechla příběhů lidí. To je neuvěřitelné, jaké mají někteří lidi zážitky z dětství.
Sama jsem si dlouho myslela, že jsem měla vlastně spokojené dětství a nemám si na co stěžovat a ejhle, když jdu do příčinných situací současných problémů, nacházím věci, že žasnu. Jen jsem je potlačila, ale pro můj vývoj byly naprosto zásadní, to byly ty důvody, proč jsem se necítila skoro nikdy šťastná.
Člověk s PAS v tomhle ohledu na tom podle mne nemusí být o nic hůř, než průměrný člověk bez PAS. Možná se i umí uzavřít do určité ochranné "slupky" a nebrat si některé věci příliš osobně, to ale jistě záleží od člověka a míře "jinakosti".