Před 22 a 6ti lety jsem svým synům dala jména, která měl málokdo. V obou případech se z nich po pár letech stala stala jména hodně používaná. 100% u mne platí - odříkaného chleba, největší krajíc. Nejsem příznivcem stejných jmen v rodině. Jako svobodná matka s dítětem jsem si ale vzala muže se stejným jménem, jako měl můj syn. A aby toho nebylo dost, jeho syn z prvního manželství i jeho otec se jmenují také tak! Kluci vypadali jeden čas jako dvojčata a my na ně volali stejným jménem. No, někteří lidé asi pochybovali o našem duševním zdraví. Svého staršího syna vetšinou oslovuju zdrobnělinou jeho příjmení.