Dcera je vybíravá a přelétavá, tak se nás pořád ptá proč jsme jí dali právě její jméno, nicméně nestěžuje si že by se jí nějak zásadně nelíbilo, spíš by jich "potřebovala" mít ještě dalších 10 aby to bylo podle jejího vkusu
, od bratra se nechává při hře oslovovat různými smyšlenými či pohádkovými jmény, svoje jméno používá ve škole a tak.
Synek je se svým jménem spokojený, má ho po jednom našem kamarádovi a ten má u něj vysoký kredit
.
A můj muž jakožto starší syn dostal privilegium pojmenovat svého brášku
(rodiče se nemohli shodnout), a ten si co vím na jméno taky vůbec nestěžuje.