Miminčí hračky jsem věnovala kdysi jedné mladistvé (a sociálně velmi slabé) mamině, měla z toho velkou radost a doneslo se ke mně, že pak "posunula" hračky dalšímu miminu.
Hračky batolecí (tahací, pískové, nějaké skládačky, plyšouny a tak) šly do školky (nedávno jsem tu psala, jak jsem tam dala loutkové divadlo a jak tam byli nadšeni) a hračky a hry "větší" (tak pro 8 - 10-ti leté děti) jsem před 2 roky, kdy se tu otevíralo bezprahové zařízení pro děti a mládež, dala tam. Byly to pochopitelně hry hratelné a hračky, které byly OK.
Některé hračky jsem si nechala "pro vnoučata" - například Duplo a Leho vydrží věčnost a ono se nějaké dítě u nás doma časem opět najde. dysi jsem předpokládala, že tyto hračky dám na hraní dceři neteře (tedy ty "vratné"), ale tam mi bylo jseně naznačeno, že o "obnošené obleční a hračky" nestojí... No nic.... Neteř mně pobavila tím, že oblečky po mé dceři pro mimino nechtěla, že si raději koupí nové - a pak nakoupila v sekáči
Simča