Radu nemám, ale manžel byl občas také takový podle babi a nyní v dospělosti je to tak, že má stále problém z autoritami, ale pramení z toho naopak zase dobrá pozice v určitých zaměstnáních (vyšší manažerské posty, kdy se nepokadí při každém houknutí vrchního ředitele), pozice v nákupu, externí pracovníci různých korporací, kdy se tlačí na dodavatele kvůli čemukoliv.. Nicméně jeho maminka ho sice má ráda, ale lepší cestu si našla k mladšímu a poddajnějšímu synovi. Pro nás to má mnoho výhod. Naše vztahy s prarodiči jsou velmi přátelské a vyrovnané, rodiče (vzhledem k povaze manžela) nemají tendenci do ničeho povídat, ale zároveň jeho povahu respektují, takže ho neobviňují, že je s ním těžká domluva a berou to jak to je. Dokonce jsou na něj docela pyšní, jak funguje i přes nesplněná očekávání, která na něj naložili a on odmítl přijmout. Nám se to teď trošku vrací na dceři, ale řekla bych, že není takový dub jako manžel a když se správně argumentuje a náležitě vyčká (protože ona NIKDY neudělá nic hned), tak to je mnohem lepší. Jinak v partnerství je poměrně přizpůsobivý, nejsem pro něj autorita, takže nemá problém. Takže nevěš hlavu!
BAbička vždycky vypráví podobné historky a i horší, ale nakonec je z něj fajn chlap.