Četla jsem ji. Měla jsem ji půjčenou z knihovny. Ale dosud mě nenapadlo přečíst si ji znovu, protože mě naskakuje husí kůže z toho, jakým způsobem někteří lidé myslí. Taky tam se objevuje to samé jako v Kukačce v temném lese, a sice to, že se jim strašně líbí, když se někdo pere. Vzpomínám si, jak se jim nelíbilo, když se nechtěla prát se starším bratrem.
Nejvíc mě utkvělo, jak se ta její spolužačka zachránila, protože její teta uměla šít.

Velice pěkná knížka o koncentračním táboře je Dívčí orchestr od Fanii Fenelon. Ale to není dětská.