Také jsem si vzpoměla na dokument o ležáckých sestrách. Těm zahynuli oba rodiče, nepamatovaly se na ně, neuměli česky. Němečtí adoptivní rodiče je měli rádi a vydali je až pod pohrůžkou vysokého trestu. Ani se s nimi nemohli rozloučit. Návrat do Čech pro ně byl šok, netušili že byly adoptované, najednou se ocitly u pro ně cizích lidí (dědeček a strýc)a protože neuměly česky, ve škole jim nadávali.
Ten dokument jsem obrečela a říkala jsem si, proč je nemohli nechat tam kde byly. Dvakrát za život zažili vytržení od rodičů.
Obdobně mluvili i lidické děti-že je němečtí adoptivní rodiče měli rádi.
Takže toto mám té knize docela za zlé - překrucování skutečnosti (Leni její německá rodina až na babičku neměla ráda) a proto ji také svým dětem nedoporučím ke čtení a když už si ji přečtou, toto jim vysvětlím.
Jinak jako dítě mě tato kniha také velmi zasáhla.