Vlastnictví bylo celá staletí omezeno na šlechtu a církev. Teprve zrušením nevolnictví došlo k určitému vzestupu selského stavu, ovšem to už se prakticky překrývalo s nástupem průmyslové revoluce.
Lidé nechodili do továren proto, že by je tam hnali zlí továrníci bičem. Viděli v tom příležitost, jak se vyvázat z neuspokojivých podmínek venkova, ale de facto jako dělníci nedělali nic jiného než jako podruzi - sloužili někomu, kdo "má". Ten prvotní kapitalista nabídl pracovní příležitost a svým způsobem i určitý "vzor" pro ty, kdo byli šikovní, pracovití a schopní.
Potíž je v tom, že většina lidí není výjimečně šikovná ani schopná a pracovitost byla u mnohých jen z nouze ctnost.