Zapomnělo, vylilo.
Otázka je, jestli plakalo, bylo-li dostiženo a viděla-li v tom matka problém hodný trestu.
O netvornost vůbec nejde, není těžký pochopit, že to máma myslí dobře. Bona fide se dělá drtivá většina výchovných chyb.
Vždycky je lepší si řešit svoji úzkost, než ji převlíct za potenciální ohrožení charakteru dítěte.
Jinak asi lidi i celkem zrcadlí vlastní zkušenosti s hyperprotektivními matkami.
Čímž nikdo netvrdí, že zakladatelka je hyperprotektivní matka.
Už radši jdu, nerozumím tomu, do čeho se to tu opět rozvinulo a povinnosti volají.